Karin Lednická

Vyrostla v Havířově; chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, k čemuž se však nedostala. Po maturitě pracovala v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. Počátkem 90. let psala pro regionální tisk. Mezi lety 1993 a 1994 studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii. Po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih Lednická sama přeložila; roku 2019 Domino koupila společnost Albatros Media[1] a o rok později, v únoru 2020, vyšla Lednické prvotin, jako prvá publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.

Karin Lednická - knihy

2024 Šikmý kostel 3
2020 Šikmý kostel
2021 Šikmý kostel 2
2022 Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie

Juraj Jordán Dovala

Juraj Jordán Dovala, je český duchovní slovenského původu, biskup brněnské diecéze Církve československé husitské. Věnuje se duchovnímu doprovázení, kontemplativní modlitbě, psaní duchovních knih a léčivým bylinám. Hraje a skládá folkové písničky.

Míša Vidláková
a Radek Hejret

Žije již velmi málo lidí, kteří přežili nám dnes nepředstavitelné utrpení v koncentračních táborech, a ještě méně takových, kteří jsou připraveni o těchto prožitcích bez nenávisti a zatrpklosti svědčit mladým lidem. Na 10.4.2024 se podařilo pozvat k nám do školy jednu takovou dámu na setkání se žáky osmých a devátých tříd. Vetřelo se i několik zaujatých sedmáků. Paní RNDr. Michaela Vidláková strávila v Budějovicích celý týden a v doprovodu pana Radka Hejreta, místopředsedy Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) dokázala navštívit hned několik základních škol. Všude se setkali s hlubokým zájmem a obrovskou účastí. Pan Hejret se postaral o úvodní vhled do historických souvislostí holocaustu, následně pak paní Vidláková nabídla dětem příběh sedmileté holčičky a jejích rodičů a kamarádů v Terezíně, ze kterého mrazilo. Přes svůj věk ohromila svou vitalitou a vzdělaností, neměla nejmenší problém komunikovat s dospívajícími. Žáci se s velkým zájmem ptali v průběhu celého povídání a bylo zjevné, že by byli rádi, kdyby setkání mohlo být delší. Od člověka jako je "paní Míša" bylo závěrečné poselství o síle kamarádství, naděje a vzájemné pomoci obzvlášť silné a hluboké.

Víťa Marčík

Víťa Marčík, vlastním jménem Vítězslav Marčík, je čelný představitel a zakladatel alternativního divadelního spolku Teátr Víti Marčíka, dnes Divadlo Víti Marčíka, kde působí jako scenárista, herec, režisér a hudebník. Původním povoláním je elektrikář.

V roce 1981 ukončil Učňovskou školu Tesla v Rožnově pod Radhoštěm. Vystudoval také lidovou konzervatoř v Ostravě.

V září 1990 se stal členem divadelního souboru českobudějovického Malého divadla. V roce 1992 založil vlastní, dnes rodinné, divadlo.